.. ti kteří mezi námi už nejsou .. 

Sherrynka - Besso Blanco de ITHAKA BOHEMIA (5.6.2003 - 20.9.2019)

 

Sherrulka měla 16,5 let skoro, trošku si myslím, že smrt Žanetky jí odchod urychlila, i když nedávala nic znát, holky spolu byly od malička, byly to prostě ségry. Sherrulce začly odcházet játra, když jsme jí dělaly krve, měla už hodnoty, že naše paní veterinářka nechápala, že je na tom tak dobře, to byla ale prostě Sherrynka, držela se další měsíc, chutnalo jí, až pak ze dne na den došlo k obratu, začala pořád padat, neudržela jídlo a během dvou dnů z ní byla chodící kostřička, v tu chvíli padlo rozhodnutí, nebudeme jí dátl trápit ! Jsem ráda, že Janička, naše veterinářka, dorazila k nám, Sherrulka odešla v uplném klidu, tiše, bez bolesti, holčička naše ! Ale stejně jako Žanetka, tu zůstala s námi, mají holky obě místečko nahoře na zahrádce, společně s Teesinkou. Odpočívej v pokoji babulko naše, dodnes, když jdu domů, koukám do okna a ty tam nejsi, na tohle si asi nikdy nezvyknu :-(

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Žanetka - Elektra ITHAKA BOHEMIA (9.12.204 - 16.7.2019)

 

Žanetka naše :-( To naše prdítko, které dokázalo člověka vítat i když zmizel z dohledu na pět minut. Dodnes jí slyším a vidím, tolik bych jí čapla za tu její tlamičku a pomuchlovala, tolik mi chybí :-( U Žanetky byl konec strašně rychlýi, ráno s námi šla na procházku, kde lítala s klacíčkama, jen cca 2 dny před, dvakrát upadla, ale jinak nic, myslela sem, že to bylo jen horkem. V ten den se večer najedla a šla chrnět, divné bylo už to, že zalezla do bedničky v chodbě, místo pod deku, ale říkala sem si, že je unavená, jenže pak vstala a už se nepostavila na nohy, horečka 41,2 stupnů !! Okamžitě pohotovost, dojela ségra, která měla týden před porodem a jelo se. Žaža dostala léky na sražení a na přispání, aby byla v klidu, ale ona už stejně nevnímala :-( Rtg a sono ukázalo, že má ve střevech utvar o velikosti pomeranče a ve střevech už tekutina, možná krev, možná moč, každopádně jsme se sešly celá rodinka, na Libuši byli velice vstřícní a ochotní, za což moc děkuju !! A udělali jsme těžké rozhodnutí, v 15ti letech by Žanetka takový zákrok nepřežila a kdyby jo, bylo by to pro ní velké utrpení, navíc tekutina všude už značila, že by zákrok byl bohužel v tu chvíli už zbytečný :( Je neuvěřitelné, že na ní nebylo nic znát, ale vůbec, kromě toho pádu dva dny předem, kdy už jí zřejmě utvař začal někde tlačit u míchy, prostě vůbec nic :( Spinkej sladce holčičko, jednou se sejdeme ...

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

 

 

TESSINKA - Object of Beauty INTERPET - SC (22.4.2005 - 6.8.2016)

 

Je mi líto, že musím znovu psát na tuto stránku, ale musím :( Tessinka ač nebyla přímo můj pejsek, byla pejsek skoro náš, naší druhé rodinky u Martinky a zaslouží si mít tu svoje místečko ... V 11ti letech nikdo nečekal tak rychlý konec, že se něco takového může stát, ale osud si prostě nevybírá, je to jen důkaz toho, že si se svými blízkými (ať dvounohými či čtyřnohými) máme užívat každou minutku, každou chvilku .. Nebudu vypisovat, co se stalo, jasné je, že to bylo něco v hlavince, holčička, která nikdy nebyla nijak nemocná, byla v úžasné kondici, přesto se to stalo, to opravdu člověk nijak neovlivní :( My přišly o velkou psí osobnost, tam nahoře ale jednu získali, Clooney má učitelku, má s kým řádit a já vím, že ona mi na něj dá pozor <3

Tessulko, byla si výrazná psí osůbka, nedovedu si představit, jaké to bez tebe bude, budeme si dlouho zvykat, že tu nejsi a nikdy nezapomeneme, to ti můžu slíbit !!!

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

CLOONEY (26.4.2015 - 6.7.2015)

 

Na tuhle stránku jsem nechtěla nic psát ještě hodně dlouho, opravdu nechtěla, bohužel osud tomu tak chtěla a já přišla o naše psí miminko po Trixince, o Cloonyho. Na Cloonyho čekala nová rodinka, naprosto úžasná a on se toho ani nedočkal, tohle by se nemělo stávat. Kéž by to byl všechno jen špatný sen, ze kterého bych se probudila a vše bylo jako dřív. Tak strašně strašně moc ho chci zpátky.

6.7.2015 - S velkou lítostí musím oznámit, že nás dnes opustilo naše miminko Clooney. Vše se stalo tak náhle, udělalo se mu zle a pak už to šlo vše ráz na ráz. Do poslední chvíle se to malé tělíčko snažilo bojovat, ale selhání orgánů už bylo natolik vážné, že jsme se rozhodli trápení ukončit :( Nebyla jiná možnost, ty očka, která vždy zářila štěstím, zvědavostí a byla plná lumpáren, už prosila jen o to, aby to skončilo, aby mu už bylo dobře, nic nebolelo, musela jsem ho nechat jít :( Není to nic, co by se stávalo běžně, už vůbec se to nestává takhle malým miminkům, bohužel stalo se to u nás, Clooney se moc snažil, bohužel to nestačilo, problém byl tak závažný, že nebylo jak pomoci a vím, že se udělalo uplně vše, naprosto vše, v nemocnici se snažili maximálně :( Je to něco, co nemohl nikdo z nás nijak ovlivnit, nikdy nevíme, co se v těch tělíčkách odehrává, nejde ovlivnit, aby se něco takového nemohlo stát, i když bych tak moc chtěla mít tu moc :( Nemůžu uvěřit, že už ho neuvidím, že se prostě odněkud nevynoří a asi se s tímhle jen tak nesrovnám, i když budu muset jít dál, už jen kvůli ostatním psíkům, kteří potřebují trošku fungující paničku, zatím je to ale moc těžké, moc ...  Clooneyho už nic nebolí, odešel za duhový most dnes v dopoledních hodinách a my všichni byli s ním, odešel mi v náruči a celou dobu jsem měla tvář na té jeho, doufám, to mně vnímal, že o tom věděl ... Prožil s námi tak kráský život, tak strašně krátký, ale rozhodně byl plný lásky, radosti a plný úplně všeho !!! Miluju tě broučku, všichni tě milujeme. Tohle není prostě fér .... Fotečky chlapečka jsou všechny na stránce D vrhu, je jich tam opravdu spousta, budu si  je často připomínat, pořád :(

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

CHERRY (6.1.2003 - 17.6.2003)

 

Cherrynka byla naším prvním bíglíkem, byla to fenečka bez pp, což v tehdejší době pro nás opravdu nehrálo žádnou roli ... Od první chvíle jsme chtěli bicolorku, i když v té době bicoloři vůbec nebyli, dneska už je to trošku jiné :o) Jakmile jsme Cherrynku uviděli, bylo nám jasné, že tohle miminko bude naše, jezdili jsme jí pravidelně navštěvovat a v polovině března roku 2003 jsme vezli domů malej blonďatej dáreček :-))) Cherrynka byla úžasná od první chvíle, její jediný problémek byl, že nechtěla papat, stačilo vzít si pět granuliček a bylo po jídle, ale na energii jí to rozhodně neubralo, byla opravdu živel, neustále v pohybu, doma nás neustále pronásledovala, milovala nás a mi zas jí .... Jenže, ačkoliv se to v dnešní době nezdá, protože mám už pejsků tolik, bíglík byl taková mladická nerozvážnost, vlastně jsme si vůbec nepřipouštěli, že by zrovna nám se mohlo stát, ostatně to spousta lidiček zná .... Cherrynku jsme naučili sedni i ke mě, ale proto, že jsme v té době nejezdili zrovna pravidelně na výlety do lesů, na důkladnější výcvik jsme se dá se říct vyprdli. Byla to ohromná chyba, na kterou nedoplatil nikdo jiný, než půlroční štěňátko :-((( Jednoho dne, kdy jsme šli venčit s našimi psími kamarády, jsme potkali paní, vedle které běžel jezevčík. Vždycky jsem se ujišťovala, zda pejsek patří k člověku, na základě toho jsem pak Cherrynku pouštěla ... Jenže když jsem jí pustila, jezevčík se rozeběhl směr hlavní silnice, stále sem si nepřipouštěla, že by se mohlo stát, tak jsem zavolala na mojí sestru Ivanku, která jezdila opodál na bruslích a šla si pro Cherrynku. Jenže jezevčík z čistajasna přeběhl silnice a Cherrynka za ním, to už bylo zle, začala jsem volat a v totální zmatenosti jsem potom na Cherrynku, která se posadila na přechod, zavolala ke mě místo zůstaň. Cherrynka se pomaličku rozeběhla po přechodu a já už jen viděla, jak se přitílo červené auto, jehož řidič se po střetu se psem neuráčil ani zastavit a pak už jen zatmění před očima. Cherrynku jsem chytla do náručí a v té chvíli jí pohaslo srdíčko, byl konec .... Na popud Ivči jsme ještě doběhli na veterinu, ale tam jen potvrdili její smrt. Nikomu bych nepřála pocit v tu chvíli, byla jsem v šoku, o Ivance ani nemluvím :-( Přestala jsem komunikovat s celým světem, jediné, co jsem byla schopná oznámit, bylo to, že už nikdy nechci pejska. Tohle jsem po 14 dnech změnila, už jsem chtěla pejska, ale už nikdy bígla. I to jsem nakonec změnila, bígla ano, ale tricolora, bicolora už ne a už vůbec né plášťovýho. No a proto padla volba na Sherrynku :o)

Co mě, ale nikdy nepřestane mrzet je to, že se tohle vůbec nemuselo stát, byla to moje chyba a toho se nikdy nezbavím a ani nechci. Ačkoliv bylo Cherrynce necelých půl roků, na vždy u mě v srdíčku bude mít své místo, opravdu úplně navždy, PROMIŇ SLUNÍČKO :-(((

​

​